Samotný souboj z 1. října 1975 vešel do dějin pod názvem Thriller v Manile, v originálním znění Thrilla in Manila. (19:55:31)

Oba boxeři mají úzkou souvislost se slavným boxerským filmem Rocky Sylvestera Stalloneho. Jak již bylo zmíněno, Joe Frazier si v něm zahrál sám sebe. Film jako takový byl natočen na základě zápasu Muhammada Aliho s "boxerem z ulice" Chuckem Wepnerem 24. března 1975, který k úžasu všech trval celých 15 kol, než Ali vyhrál pár sekund před koncem technickým K.O.

Muhammad Ali, ač staršínaž Frazier, ještě úspěšně pokračoval v boxerské kariéře. Přesto i jeho začal postupně dohánět věk. Porazil další 4 soupeře, ačkoliv výrok rozhodčích při posledním vítězství většina diváků a odborníků nesla velmi nelibě. Domnívali se, že Ken Norton byl okraden o titul. Poté Ali oznámil, že box opouští, ale již za 9 měsíců byl zpátky v ringu. V únoru 1978 ale překvapivě nestačil na Leona Spinkse a mistrovský titul ztratil. Hned o 7 měsíců později, po mnohem lepší přípravě, získal pásy zpět a jako jediný boxer těžké váhy dokázal vybojovat pozici mistra světa potřetí. Titul již ale neobhajoval a znovu odešel do sportovního důchodu. Vzhledem ke špatnému hospodaření s penězi se ale ještě jednou vrátil ve snaze získat titul počtvté. Na Larryho Holmese ale už jednoduše nestačil a po 11 kolech byl duel zastaven. Po porážce hned v následujícím zápase Ali definitivně s boxováním skončil.
V roce 1984 byla Alimu diagnostikována Parkinsonova choroba, přesto zůstával veřejně činný a dokonce se úastnil několika diplomatických misí za vlády prezidentů Reagana a Bushe st. V roce 1996 se mu dostalo pocty zapálit olympijský oheň na hrách v Atlantě. Později začal spolupracovat s Nadací Michaela J. Foxe pro Pariknsonovu chorobu. Jeho zdravotní stav se však stále více zhoršoval, až byl donucen se z veřejného dění úplně stáhnout. Zvládl se ještě zúčastnit pohřbu Fraziera a zahájení olympijských her v Londýně 2012, kde měl významnou roli při vyvěšování olympijské vlajky. Zemřel 3. června 2016 ve věku 74 let na septický šok.
Jeho konečná profesionální boxerská bilance byla 56-5 (37 KO).

Joe Frazier se ještě pokusil udržet mezi nejlepšími v těžké váze, ale když v následujícím zápase podlehl Georgi Foremanovi v 5. kole, rozhodl se odejít do sportovního důchodu. V roce 1981 se pokusil o návrat, ale po porážce s průměrným Floydem Cummingsem to definitivně vzdal. Stal se trenérem a v Philadelphii dlouho vedl vlastní boxerskou tělocvičnu. Objevil se několikrát v seriálu Simpsonovi, ale také ještě v roce 1976, krátce po prvním odchodu do důchodu, zvěčnil sám sebe v oscarovém filmu Rocky. Zemřel v roce 2011 (tj. v 67 letech), pouhý měsíc poté, co mu byla diagnostikována rakovina jater.
Jeho konečná profesionální boxerská bilance byla 32-4-1 (27 KO).

Co následovalo? Ali se zúčastnil slavnostního banketu pro vítěze, ale na večeři za účasti filipínského prezidenta nedokázal udržet příbor a celý se chvěl. Stejně jako Frazier strávil týden po zápase v nemocnici, kde se oba dávali fyzicky do kupy.

V totálně našlapané a přeplněné hale sledovalo zápas 28 000 diváků. Další více než miliarda lidí po celém světě to viděla prostřednictvím satelitního televizního přenosu. Dalších 500 000 lidí si zaplatilo přístup na televizi HBO právě na tento zápas, což je DODNES nepřekonaným rekordem systému "pay-per-view" v oblasti boxu.

Sám Ali nakonec přiznal, že na konci 9. kola byl tak vysílený, že svému trenérovi řekl: "Ještě nikdy jsem nebyl tak blízko smrti." Po strhujícím vystoupení ve 13. a 14. kole padl o přestávce před závěrečným kolem na stoličku a nutil trenéry, aby začali stříhat tkaničky na rukavicích. Nevěřil, že má ještě nějakou sílu pokračovat. Osazenstvo jeho rohu ale odmítlo poslechnout a to se ukázalo jako rozhodující. Frazierův trenér Eddie Futch totiž po nakládačce v oněch dvou kolech byl dopředu rozhodnutý, že o přestávce duel ukončí, aby neriskoval něco horšího. Frazier mohutně protestoval, ale Futch nakonec prohlásil: "Nikdo nezapomene, co jsi tu dnes předvedl. Následně se zvedl a rozhodčímu řekl, že je konec. Frazier byl natolik zklamán, že už s Futchem nikdy později nepromluvil. Ali později prohlásil, že soupeři ukončili zápas jen o zlomky okamžiků dříve, než by tak učinil sám.

Až mnohem později vyšlo najevo, že Frazier od roku 1965 téměř neviděl na levé oko následkem úrazu a celou svou profikariéru tuto skutečnost tajil, aby nepřišel o licenci. Je až neuvěřitelné, že se s takovým handicapem dokázal stát mistrem světa. V tomto utkání ho to ale limitovalo více než kdy jindy, jelikož pod neustálým návalem tvrdých úderů jeho obličej stále více opuchal a postupně na levé oko přestal vidět úplně. To bylo příčinou stále větších úspěchů Aliho z pravé ruky v pozdní fázi souboje.

Ali měl lepší první dvě kola, ve kterých byl aktivnější a držel si Fraziera většinu doby od těla. Ve třetím kole však usoudil, že přišel čas na úspěšnou taktiku z rok starého "Rachotu v džungli" v Kinshase a začal trávit většinu doby jednotlivých kol pohupováním v provazech zabalený do krytu. Cílem bylo Fraziera vysílit, sem tam vystřelit do krátkého protiútoku a hlavně čekat. Ale nebyl s tím zdaleka tolik úspěšný. V pátém kole mu polevily ruce, Frazier začal trefovat údery na spodek i na hlavu. Šesté kolo bylo vyloženě v režii Fraziera, jenž na jeho začátku trefil dva brutální levé háky a otřesený Ali se snažil zbytek kola hlavně přežít. To se mu povedlo a sám nastoupil do osmého kola takovým způsobem, že Frazier minutu nevěděl, která bije. Přesto se ještě v témže kole do boje vrátil a poslední minutu vysíleného Aliho bil v provazech jako žito. Až v 11. kole se začalo utkání lámat. Ali stále více trefoval pravou rukou soupeřovu hlavu a vyzývatelovy snahy o odpovědi se stávaly stále více propagační. Ve 13. kole obhájce titulu několikrát velmi tvrdě trefil protivníka a v dalším dějství už ho vyloženě demoloval. Sám se neskutečně vysílil a nebylo jasné, jak by poslední kolo vypadalo, ale Frazierův roh o přestávce zápas ukončil, čímž přisoudil Alimu vítězství technickým K.O.

Publikum bouří. Tuší, že bylo svědkem něčeho neskutečného. Obrovské bitvy, která přinesla mnoho úderů, jež by většinu boxerů poslalo na podlahu. Ali s Frazierem všechno ustáli a zapsali se do historie světového boxu.