Čierna Hora – ROC | 26:32 (kon.) | | | Nórsko – Maďarsko | 26:22 (kon.) | | | Švédsko – J. Kórea | 39:30 (kon.) |
Francúzsko – Holandsko | 32:22 (kon.) |
koniec
Čierna Hora
26:32
(15:17)

Vít Muzikář
Čierna Hora | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
# | P | meno | G/7m | 7m | ŽK | vy | ČK |
16 | B | L. Nenezić | 0/0 | 0 | 0 | ||
1 | B | M. Rajčićová | 1/0 | 0 | 0 | ||
34 | P | T. Brnovičová | 2/0 | 0 | 0 | ||
80 | LS | J. Despotovićová | 0/0 | 0 | 0 | ||
96 | SS | I. Grbićová | 3/0 | 0 | 0 | ||
9 | LS | D. Jaukovićová | 8/2 | 0 | 1 | ||
15 | PS | A. Klikovaćová | 0/0 | 0 | 0 | ||
77 | LS | M. Mehmedović | 1/0 | 0 | 0 | ||
13 | LS | D. Mugosa | 0/0 | 0 | 0 | ||
55 | LS | I. Pavićević | 0/0 | 0 | 0 | ||
10 | SS | M. Pletikosić | 0/0 | 0 | 0 | ||
4 | PK | J. Radicević | 10/3 | 1 | 0 | ||
66 | P | E. Ramusovićová | 0/0 | 0 | 0 | ||
97 | P | N. Vukčević | 0/0 | 0 | 0 | ||
Celkom | 25/5 | 1 | 0 | 1 | 0 | ||
ROC | |||||||
# | P | meno | G/7m | 7m | ŽK | vy | ČK |
88 | B | V. Kalinina | 0/0 | 0 | 0 | ||
1 | B | A. Sedojkinová | 0/0 | 0 | 1 | ||
17 | LS | V. Bobrovnikovová | 4/0 | 0 | 0 | ||
7 | SS | D. Dmitrieva | 5/0 | 0 | 1 | ||
25 | PK | O. Fominová | 1/0 | 0 | 1 | ||
3 | LS | P. Gorshkova | 0/0 | 0 | 1 | ||
33 | SS | J. Ilinová | 2/2 | 0 | 0 | ||
2 | LS | P. Kuzněcovová | 4/0 | 0 | 0 | ||
19 | P | K. Makeevová | 3/0 | 0 | 0 | ||
36 | PK | Y. Managarova | 2/0 | 0 | 0 | ||
8 | PS | A. Senová | 1/0 | 0 | 2 | ||
39 | PS | A. Skorobogatčenková | 0/0 | 0 | 0 | ||
14 | LS | P. Vedekhina | 3/0 | 0 | 1 | ||
13 | PS | A. Vjachirevová | 7/0 | 0 | 0 | ||
Celkom | 32/2 | 0 | 0 | 7 | 0 |
Čierna Hora:
Rajčićová, Nenezić – Radicević, Jaukovićová, Pletikosić, Mugosa, A. Klikovaćová, Brnovičová, Pavičevićová, Ramusovićová, Mehmedović, Despotovićová, Grbićová, N. Vukčević.
Náhradníci:
Tréner:
ROC: Sedojkinová, Kalinina – Kuzněcovová, Gorshkova, Dmitrieva, Senová, Vjachirevová, Vedekhina, Bobrovnikovová, Makeevová, Fominová, Ilinová, Managarova, Skorobogatčenková.
Náhradníci:
Tréner:
Náhradníci:
Tréner:
ROC: Sedojkinová, Kalinina – Kuzněcovová, Gorshkova, Dmitrieva, Senová, Vjachirevová, Vedekhina, Bobrovnikovová, Makeevová, Fominová, Ilinová, Managarova, Skorobogatčenková.
Náhradníci:
Tréner:
Rozhodca: Kurtagic, Wetterwik (SWE)
Diváci: -0-
Střely – 50:47
Úspěšnost střelby v procentech – 52:68
Góly z šestky – 5/15 : 7/7
Góly z křídel – 7/14 : 4/6
Góly z devítky – 3/7 : 6/16
Trháky – 0/1 : 7/8
Góly do prázdné brány – 3/4 : 0/0
Ve druhém dějství byla klíčová pasáž od 45. do 50. minuty, kdy se Černá Hora neprosadila. Rusky se dostaly do vedení o šest gólů a v závěr si i díky perfektní souhře Vjachirevové s Dmitrijevovou pohlídaly.
Nejvíce branek: Radičevićová 10/3, Jaukovićová 8/2, Grbićová 3 – Vjachirevová 7, Dmitrijevová 5, Kuzněcovová 4. Rozhodčí: Kurtagic, Wetterwik (SWE). Sedmimetrové hody: 6/5 – 2/2. Vyloučení: 1:7. Diváci: -0-.
Střely – 25:23
Úspěšnost střelby v procentech – 60:74
Góly z šestky – 3/6 : 2/2
Góly z křídel – 4/8 : 2/2
Góly z devítky – 2/3 : 5/11
Sedmičky – 3/4 : 1/1
Trháky – 0/0 : 3/3
Góly do prázdné brány – 2/3 : 0/0
Žluté karty – 2:0
Vyloučení – 1:5
Černá Hora: Rajčićová, Nenezićová – Radičevićová, Jaukovićová, Pletikosićová, Mugošová, A. Klikovaćová, Brnovičová, Pavičevićová, Ramusovićová, Mehmedovićová, Despotovićová, Grbićová, N. Vukčevićová.
ROC: Sedojkinová, Kalininová – Kuzněcovová, Gorškovová, Dmitrijevová, Senová, Vjachirevová, Vedechinová, Bobrovnikovová, Makejevová, Fominová, Ilinová, Managarovová, Skorobogatčenková.
Rozhodčí: Kurtagic, Wetterwik (SWE).
V Tokiu se jedná o čtvrtou účast Černohorek v samostatné historii na olympijských hrách. Černá Hora, jedna z postjugoslávských republik, totiž vznikla v roce 2006 po odtržení od Srbska, se kterým tvořila konfederaci. Hned v Londýně při své premiéře urvala Černá Hora stříbrnou medaili. Nejprve postoupila ze základní skupiny až z poslední postupové příčky. Ve čtvrtfinále ovšem vyřadily Francii a v semifinále Španělsko (pokaždé o gól). Sen o zlatu se rozplynul prohrou o tři branky s Norkami. V témže roce jim ale Černá Hora vrátila tuto porážku ve finále evropského šampionátu. Norky tou dobou vládly světové házené. Kromě olympijského zlata z Londýna zvítězily na čtyřech po sobě jdoucích mistrovství světa.
To při obhajobě stříbra o čtyři roky později v brazilském Riu de Janieru to tak slavné nebylo a Černá Hora skončila až jedenáctá. Do vyřazovacích bojů se tak nepodívala. Následoval navíc propadák na ME ve Švédsku (13. místo). Na MS 2017, které si většina českých házenkářských fanoušků spojí s památnou trefou dnes již bývalé házenkářky Michaely Hrbkové z osmifinále proti Rumunsku, sice Černohorky ve skupině porazily například Dánky, ale ve čtvrtfinále jim vystavila stopku Francie. Na další velké akci – ME 2018 – se čtvrtfinále Černohorek ani netýkalo. Vzápětí přišla baráž o MS v Japonsku 2019 a los přisoudil Černohorkám Češky. Prvním duelu v Mostu vyhrála parta okolo jedné z nejlepších házenkářek planety Ivety Luzumové (dnes již Korešové) poměrem 26:24. V odvetě ale Češky padly 23:25. To znamenalo, že na světový šampionát neodcestovaly. O postupu Černé Hory rozhodl vyšší počet vstřelených branek na hřišti soupeřek. V házené naprosto nevídaná záležitost. V dějišti letošní olympiády si Černohorky nevedly vůbec špatně. O branku přehrály v základní skupině Rumunky a Maďarky. Ve čtvrtfinálové skupině zaostaly z druhého místa o bod za Rumunkami. Na doposud posledním velkém turnaji proskočily ze třetí příčky v základní skupině do čtvrtfinálové skupiny. To ovšem pro ně byla konečná.
Když vezmeme výsledky na probíhajících olympijských hrách, tak na úvod splnily Černohorky roli favoritek o deklasovaly Angolu 33.22. Po prohře s Japonskem a Norskem zvládly duel s Jihokorejkami. Na jejich postupu už nic nezměnila ani porážka 29:30 v zápase proti posledním mistryním světa z Nizozemska.
Tak jako například Francie dominovala mužské házené na přelomu nultých a desátých let, tak to samé víceméně platilo v případě Rusek na začátku 21. století. Rusko si podmanilo MS 2001, 2005, 2007 a 2009. Nicméně vrchol přišel před pěti lety, kdy Rusko zvítězilo ve finále olympijského turnaje. Rusky v semifinále zdolaly tou dobou úřadující světové i olympijské šampionky Norky o gól až po prodloužení. Ve finále následně přehrály Francouzky poměrem 22:19. V Riu de Janieru nepoznaly Rusky hořkost porážky. Naposledy se ze zlata radovaly ještě za dob Sovětského svazu. Země složená z patnácti republik urvala zlato na domácí olympiádě v Moskvě, která ovšem byla hodně poznamenaná bojkotem iniciovaným ze strany Spojených států amerických. Kvůli probíhající sovětské invazi v Afghánistánu nakonec startovalo v Moskvě jen 80 států, což bylo nejméně od olympiády v Melbourne v roce 1956.
Když odbočíme k podstatně aktuálnějším záležitostem, tak musíme zmínit vystoupení ruských házenkářek na loňském evropském šampionátu v Dánsku. Ruskám chyběla zraněná Vjachirevová. V základní skupině Rusky nezaváhaly. Zvítězily proti Švédkám, Španělkám i Češkám, které opět podaly proti Rusku velice sympatický výkon, stejně jako na ME 2016, kdy tehdy čerstvé olympijské šampionky vyhrály po boji 26:24. Také utkání na severu Evropy prohrály svěřenkyně kouče Bašného o dva góly. Tentokráte 22:24. Co se týče ruského národního týmu, tak ten vzápětí ve čtvrtfinálové skupině remizoval s Francií a padl s Dánskem o sedm branek. To mělo za následek, že do semifinále se nepodíval. V duelu o páté místo poté porazil Nizozemsko.
Ani na olympijských hrách v Tokiu zatím Rusky v úvodu zrovna dvakrát nepřesvědčily. Nejprve překvapivě jen remizovaly s Brazilkami, mistryněmi světa z roku 2013, následně schytaly debakl od Švédek v poměru 24:36. Přitom Švédsko skončilo na loňském ME až jedenácté. Nicméně pak Rusky zabraly. Potvrdily roli papírových favoritek proti Maďarkám (38:31), o gól přetlačily finalistky z Ria Francouzky (28:27) a o poté výhrou 34:31 zapsaly skalp Španělek, držitelek stříbra z posledního ME. Nakonec tak obsadily ve své základní skupině druhé místo kvůli horšímu vzájemnému duelu se Švédskem.
Ruský národní tým vystupuje oficiálně pod hlavičkou Ruského olympijského výboru. Důvod je prostý – Rusko se již pět let potýká s následky dopingové kauzy, která odhalila zpráva kanadského právníka McLarena. Podle ní je de facto Rusko státem, kde kdo nedopuje, jakoby nesportoval. Rusko čelí sankcím spjatým s tím, že za účelem lepšího vnímání mezinárodní veřejnosti systematicky podporuje užití dopingu. Celý tento proces započal pro Rusy hodně nepovedenou olympiádou ve Vancouveru před jedenácti lety. O čtyři roky později na domácích olympijských hrách v Soči Rusové opanovali medailové pořadí. Nicméně netrvalo dlouho a drtivou část medailí museli vrátit kvůli odhaleným nekalým praktikám (například falšováním pozitivních dopingových vzorků). Na olympiádě v Riu de Janieru byla účast ruských sportovců čistě v kompetenci nejvýše postaveného orgánu daného sportu v globálním měřítku a Rusové tak mohli soutěžit pod svou vlajkou, popřípadě ruskými státními symboly. To na zimní olympiádě v Koreji byla drtivá část Rusů vyloučena. Ti "zbylí" participovali oficiálně jako neutrální, což bude platit i na olympijských hrách v Tokiu.
Co se týče postoje Ruska, tak to jakoukoliv vinu popírá a například vlivné kremelské médium RT (dříve Russia Today) mapuje tuto bezprecedentní kauzu jako politicky motivovanou ze strany západních států.